Jistou cestou ke zdraví (orig. The Science of Being Well)

Jistou cestou ke zdraví (orig. The Science of Being Well)

autor: Wallace Delois Wattles - vyd. Brno, Pknihy buplishing 2018 * Knížku napsal na konci 19.stopletí, z jeho učení vycházejí všichni autoři 20.století, jako např. N.Hill, J.Murphy, D.Chopra. B.Byrne a její Tajemství...


Všichni v sobě máme Princip Zdraví. Opravy lze pomocí léků, modliteb, afirmací, apod. ..., pokud si myslíme - jsme přesvědčeni - že metoda funguje. Známe placebo efekt stejně jako hypochondrii. 

Jistá cesta ke zdraví dvě složky:

1/ Hlava = Myšlení (pozornost tvoří, síla představivosti) + Emoce

2/ Jednání = akce, činy, tj. příjem potravy a tekutin + dýchání + kvalitní spánek

  • Je ověřeno, že pokud člověk Myslí "jistým způsobem" (nevěnuje pozornot neduhům) a jí, pije, dýchá a spí odpovídajícím způsobem, je zdravý.  

  • Lidské tělo je sídlem energie, která se po vyčerpání obnovuje. Vylučuje odpad a jedovaté látky. Pokud je tělo nemocné, léčebná energie jej napraví. Této energii říkáme ŽIVOT. Život nevzniká v těle. Tělo vzniká ze života. Jako semínko. Vše řídí mocná PŘÍRODA. Dnes se snažíme řídit především rozumem (logikou) místo instinktem (intuicí).

  • Samotná slova a myšlení nestačí - je třeba vložit záměr, očekávání. S tím, s čím se v duchu ztotožníme, fyzicky splyneme. Proto je důležité myslet na zdraví a ne na nemoc. Tj. mluvit o zdraví a vyhýbat se hovorům o nemocech.

Síla emocí

  • Máte strach z nemoci? Chyba!

  • Pochybujete o tom, že se uzdravíte? Chyba.

  • Vždy máte totiž pravdu. Bez víry v proces se proces neuskuteční. Myšlenky formulované ve víře (přesvědčení) mají tvořivou energii. Pokud se bojíte nemoci, děsíte se nemoci, pochybujete o svém bezpečí, nebo dokonce o nemoci rozjímáte - spojujete se s ní a ve vašem nitru vznikají její formy a procesy. Bez víry (očekávání) je myšlenka bez síly, nemá žádnou energii. 


Jak posilovat víru? Cvičením vděčnosti.

Vděčnost má dvojí účinek: Posiluje vaši vlastní víru a přivádí vás k harmonickému vztahu s Přírodou. Vděčnost je KOTVA, díky které vás nestrhne proud.


Nestačí jen správně myslet a zvládat emoce, je třeba také dělat správné kroky:

JÍDLO

  • Kdy jíst: Když dostaneme hlad. Pokud nemáte hlad, tělo by potravu nevyužilo (pro přeměnu na energii) a tudíž je nesprávné a nepřirozené jíst, když hlad nemáme. Kdykoli tělo potřebuje potravu, podvědomí oznámí pocitem hladu. Neplést si, že máme na něco chuť. Lze si vytvořit reflex - zvyk. Pokud jíme či pijeme v určitý čas, chuť se také dostavuje v tento čas. Navyklou touhu po jídle bychom si neměli plést se zdravým hladem. Hlad nepřichází v konkrétní čas. Přichází jen tehdy, když práce a pohyb spotřebovaly dostatečné množství energie a organizmus musí přijmout nový materiál.

  • Pokud se ve dne dostatečně najíte, není možné, abyste po osvěžujícím spánku pocítili skutečný hlad. Ve SPÁNKU se tělo nabíjí životní silou a dokončuje látkovou přeměnu potravy, kterou přijalo předchozího dne. Organizmus tak nepotřebuje jíst - vydatná snídaně je proti přírodě. Hlad nemáte, pokud jste nešli spát vyhladovělí! Hlad nezpůsobuje spánek, ale práce (výdej energie).

  • Přirozené a zdravé je vynechat snídani. (Což je proti hlavnímu proudu, ale já dodržuji, protože to tak cítím). Zastánci snídaně se domnívají, že nemohou začít den s prázdným žaludkem. Je to zlozvyk. Je to jako když si opilec dá prvního panáka. Uspokojení chuti vzniklé zvykem.

  • KDY je tedy čas na správné jídlo? V poledne po dokonalém vytrávení.

  • CO jíst? Zeptáme se přímo Přírody. Jíst to, co se nachází tam, kde žijeme.V mírných oblastech co nejpestřejší skladba přírodních potravin. Zohledňovat roční dobu. 

  • JAK jíst? Jíst s chutí, střídmě (do polo-syta), dobře žvýkat, věnovat jídlu pozornost, a pěstovat vděčnost. Duševně pracující mí jíst stejně jako dřevorubec, ale v menších dávkách. 

  • Je nutné dobře žvýkat, zasycení přijde dříve. Tím také věnujeme dostatečnou pozornost svému jídlu. Čím důkladněji žvýkáme, tím přirozenější proces. Během jídla myslete na to, abyste z jídla dostali co nejvíce potěšení. Vybírejte si, co vám chutná. Nesoustřeďujte se na žvýkání, ale na vnímání chuti. 

  • Ad pití: Přirozené pití = voda. Pijte tehdy, když máte žízeň. Přestaňte pít ve chvíli, kdy žízeň polevuje. Občas si lze dopřát šálek kávy či čaje. Nezvykejte si na sycené nápoje.

DÝCHÁNÍ

  • Bez dýchání přežijeme jen pár minut. Je dobré se naučit, jak správně (hluboce) dýchat: Držte se zpříma a vypněte hruď. Nemůžete dobře dýchat, pokud máte vpadlou hruď. Skoro každá práce nás nutí být shrbení. Čas od času se zastavte, vypněte hruď a zhluboka se nadechněte. Učiňte si z toho ZVYK. Choďte co nejvíc pěšky, a u toho vědomě dýchejte.

  • Pozor na kvalitu vzduchu. Nejhorší vzduch je tam, kde je spotřebováván dýcháním. Kostely, divadla - tělocvičny! Špatný vzduch je i ten, který je znečištěný. Částice dokážou plíce vyloučit, ale plyny jdou rovnou do krve. Dávejte proto pozor, abyste nevdechovali vzduch obsahující jedovaté plyny a abyste nedýchali vzduch, který jste již vydýchali sami nebo někdo jiný.

SPÁNEK

  • Naše životní síla se obnovuje ve spánku.

  • Ve spánku se přiblížíme ke Přírodě, životnímu principu - životy se začnou obnovovat.

Faktory pro klidný a vydatný spánek:

  • Přísun vzduchu

  • Klidná mysl. Uléhejte s radostí, s vědomím, že budete zase úplní.

  • Dobrá je před usnutím meditace vděčnosti a očekávání, že klidně usnete.

CVIČENÍ

  • Nejlepší pohyb (nejpřirozenější) - chůze.

  • Cvičte pro zábavu či užitek, necvičte pro zdraví.

ZÁVĚR

Pěstování zdraví není umění, je to přirozený stav. Musíte se jen odvrátit od umělých návyků a jíst, pít, dýchat a spát tím nejpřirozenějším a nejpříjemnějším způsobem. Potom, pokud budete myslet jen na zdraví (a ne na nemoci), budete zcela jistě zdraví.